Abychom všichni byli zdraví a veselí, užili si to a pobavili se

2.8.2026

Najít v této době okamžik pro zpovídání ředitelky KIS Hronov Šárky Čmelíkové by se zdálo nemožné, ale ona opravdu dokáže prokličkovat mezi návštěvami a telefonáty tak suverénně, že se daří rozhovor pro Zpravodaj udělat ještě před polednem. Paní Šárka od loňska změnila image, sluší jí to. Navíc se usmívá, i když starostí s festivalem je bezpochyby dost. 

Máme tady další ročník Jiráskova Hronova, což předpokládám, není vaše jediná činnost v KIS. Můžete přiblížit, co obnáší vaše vedoucí funkce?
Jsem ředitelka Kulturního a informačního střediska Hronov, což je příspěvková organizace města, a obnáší to veškeré místní kulturní dění. Tedy uspořádání a produkce akcí, program v Jiráskově divadle, Sále Josefa Čapka, ve veřejném prostoru, v parku, pietní akce. Prostě celkově veškerý kulturní život Hronova, připomínky slavných rodáků, kterých je opravdu hodně, že člověk neví, kam dřív... Na druhou stranu máme informační turistické centrum, které se mimo jiné stará o vydávání Zpravodaje. Zajišťujeme pronájmy v našich budovách, máme ve správě Jiráskovo divadlo, Sál Josefa Čapka, nově myčku v parku – populární kelímky, které rezonují, protože je máme letos poprvé, Jiráskův park s dřevěnými stánky, ale také třeba taneční pro mladé. Divadlo je top, v rámci předplatného se snažíme divákům nabídnout různé žánry. 

Je to tedy velká hromada věcí, které potřebují zorganizovat, sjednotit. Kolik vás je v týmu?
Je nás devět i se mnou. Jsou to dvě děvčata v informačním centru, já tady s kolegyní Ditou a paní účetní, tři technici a paní uklízečka. A když potřebujeme obsadit nějakou akci, dobíráme externisty. Ale jinak to děláme v devíti. Naši technici jsou zároveň správci budov a osvětlovači, máme maximálně kumulované funkce. 

Akcí je tedy spousta. Uživí se to? Je zájem u Hronováků? 
Uživí – takhle bych to úplně nenazvala, protože kultura má živit spíše duševno než peněženku. Samozřejmě, že to není výdělečná věc. Někdy se vydělá, někdy prodělá, protože určité věci zas nemají tolik příznivců – ale snažím se postavit dramaturgii tak, aby se našlo pro každého něco. Když děláme akce v parku pro maminky s dětmi nebo Halloween, kdy je Hronov plný strašidel, tak je velký zájem. Nebo když je všude okolo pálení čarodějnic, tak ho děláme týden předtím, aby se všichni připravili. Tohle mají rády hlavně rodiny s dětmi a hojně tyhle akce navštěvují. Co se týče divadla, záleží na titulu. Když to bude uchechtaná komedie, tak je spolehlivě plno. Lidi se rádi baví, prodáme to pěkně. Ale měli jsme i pěkné kusy, které se úplně neprodaly, protože byly velmi specifické, pro pár zájemců.

Lidé většinou chtějí vidět hvězdy místní i celorepublikové, že...
To máte pravdu. Já se snažím lidem vysvětlit, že kolikrát je lépe jít na ochotnické divadlo, protože tam je to srdce „naplno“. Nedělám rozdíl mezi ochotníky a profesionály. Snažím se nabídnout lidem, aby čuchli ke všemu.

Přeskočme k Jiráskovu Hronovu. Jak to letos vidíte? Byly nějaké zvláštní problémy s přípravou? Nebo už je vše spolehlivě zavedeno?
Je to nějak zavedeno, obecně to jede v určitém řádu, ale samozřejmě se vždycky najde nějaký požadavek, který je třeba vyřešit. Aby každý soubor měl všechno, co potřebuje ke svému představení, aby se mohl předvést v tom nejlepším světle. Snažíme se jim zařídit spolehlivé zázemí. 

Finančně máte všechno pokryto?
Finančně se to zdá být pokryto, ale vždycky přijde nějaký nečekaný výdaj, něco potřebujete rychle zařídit. Máme nějaké nedostatky, protože jsme závislí na dotacích, něco bylo malinko zkráceno, trošku jsme čekali… Snažíme se, abychom se do toho rozpočtu vešli. Podporuje nás vedení města, Jiráskův Hronov je velký symbol města, ale přece jen městská kasa není bezedná.

Počasí v prvním dni ukázalo, co všechno dovede – od úmorného vedra po obrovské bouřky s hromy a blesky. Takže musel být zrušen úvodní ceremoniál, což za léta, co sem jezdím, nepamatuju. Jak jste si s tím poradili?
Já taky zrušení toho prvního rituálu nepamatuju, ale poradíme si s tím. Nebudu nic prozrazovat dopředu, protože máme nějaký ceremoniál i na konci. Naši ochotníci to mají připraveno, i technicky to bylo poměrně náročné, ale počasí nám to překazilo. Takže snad to nějak dopadne, nechci to zakřiknout. Na vedro jsme naopak připraveni. Mám k tomu zábavnou historku. Objednala jsem celkem velké množství mlžítek a v okamžiku, kdy dorazily, začalo pršet. Takhle tedy řešíme počasí: když na to budeme připraveni, tak ten déšť přijde. Co si ale budeme povídat, byli bychom rádi za příjemných 25 stupňů. Na náměstí máme vodní prvek, který bylo během roku třeba opravit, po slejvácích byl zatopený a už to vypadalo, že se do festivalu oprava nestihne, ale dopadlo to dobře, takže se děti mohou osvěžit.

Dostanete se taky někdy do divadla? Pořád telefonujete, pořád někde běháte...
Ony ty první tři čtyři dny jsou divočejší, ale pak se to uklidní. Rozhodně bych se chtěla podívat na faru, z toho místa máme velkou radost, své dělá genius loci toho místa. V každém případě v okamžiku, kdy nikdo nevolá, řeknu si: tak jdu, vypnu telefon, ale stejně člověk po očku sleduje, jestli se něco neděje.

Zmínila jste akci kelímky – co to je?
Není to novinka festivalového světa, teď došla i k nám a ohromně se ujala. Říkáme tomu kelímkové rodeo. Chystalo se to od ledna, snažila jsem se nastavit systém a radila jsem se s různými kolegy, kteří už to mají zavedeno. Taky máme svoji myčku, která bude kelímky odbavovat, a je kolem toho další tým lidí. Je třeba až šesti lidí, kteří se intenzivně věnují hospodářství s kelímky, máme na těch kelímcích různé brandy. Jako první jsme vytáhli Jiráskův Hronov, ale máme i pěkné městské kelímky. Funguje to tak, že první nápoj si dáte u prodejce, pokud pokračujete, vymění vám ho, a pokud končíte a jdete domů, odevzdáte kelímek na sběrném místě v dřevěném domečku, buď na náměstí, nebo v parku, a dostanete zpět padesátikorunu.

Chválím ekologický přístup.
Letos jsme se ještě zlepšili. Od sponzora Autostyl Trutnov máme taxíky, osobáky, ale máme i užitkovou dodávku, která je plně elektrická, a samozřejmě i ručně tahaný vozík je plně ekologický.

Otázka na závěr – co přejete Jiráskovu Hronovu a taky sobě v tomto ročníku?
Jiráskovu Hronovu, sobě, celému týmu a vůbec všem, kdo jsme tady, abychom hlavně všichni byli zdraví a veselí, abychom si to užili, pobavili se. Samozřejmě tým má plné ruce práce, ale je to tým se srdcem na správném místě, nadšený pro divadlo a celou tuhle akci. A Jiráskovu Hronovu přeju, aby fungoval pořád dál a dál, aby dosáhl devadesáti sedmi ročníků, pak sto a za pár let i dvě stě. Aby se našli nadšenci, kteří po nás potáhnou tu divadelní káru dál. Tak hlavně pro letošní ročník všem hlavně zdraví, štěstí a pozitivní mysl.

‌

autor: Jana Soprová / foto: Michal Zahálka

Šárka Čmelíková

Zpět