Nepřemýšlím o ničem jiném

8.8.2025

Kolik z toho, co jsme viděli, je improvizace a kolik pevně narežírováno?

Bára Gréeová: Máme pevnou kostru a jasně dané situace, ale nemáme pevný text. Ten se vždycky trochu mění podle konkrétního představení. Důležité je, aby si holky ten moment užívaly, poslouchaly se a byly opravdu přítomné. Pak se to ani nezasekne.

Herečky: Hodně věcí vzniká přímo na scéně. Reagujeme na přítomný okamžik a podle situace si dovolíme něco změnit.

Text působí velmi autenticky. Je to opravdu z vašich životů?

Herečky: Všechno!

Kolik vám vlastně je? Na začátku bych vám řekl o pět let méně než na konci, takže jsem teď trochu zmatený…

Herečky: To je otázka, kterou dostáváme často. Příští rok nás čeká maturita… takže opravdu poslední ročník na gymplu.

A přemýšlíte už o tom, čím budete?

Herečky: Hodně. Vlastně nepřemýšlíme o ničem jiném. Někdo chce být učitelka a někdo ještě vůbec neví.

Báro, co ty jsi chtěla být, když jsi byla malá?

Bára Gréeová: Chtěla jsem být všechno možné – od veterinářky přes doktorku, herečku… až k tomu, co dělám teď. A to jsem vlastně už jako dospělá vždycky chtěla.

ZUŠ je často spojovaná spíš s výukou než s autorským divadlem. Jak se vám to daří?

Bára Gréeová: Chodím do ZUŠ od svých jedenácti let a autorské divadlo i práce s tématem mi byly vždycky blízké. Myslím, že jsem tím trochu „nakazila“ i holky. Dnes už je to hodně jejich.

Je těžké dopracovat se k tak přirozenému projevu?

Herečky: Neřekly bychom, že je to problém. Spíš radost. Víme, že se na sebe můžeme spolehnout, ať se na scéně stane cokoliv.

Jak představení vznikalo?

Bára Gréeová: Na začátku školního roku si vždycky povídáme o tématech, která nás zajímají. Protože holky čeká maturita, chtěly jsme si zkusit nějakou výzvu. Nikdy jsme spolu nedělaly drama, tak jsme začaly hledat vhodný text – například Tři sestry. Nakonec jsme ale zjistily, že nás víc baví téma budoucnosti, strachu z ní a zároveň těšení se na ni. Pustily jsme všechny původní texty k vodě a začaly tvořit autorsky.

A scénografie?

Bára Gréeová: Měly jsme tvůrčí víkend v ZUŠce. Hrály jsme si s materiály – třeba s plavenou křídou (což byla trochu katastrofa, protože v takovém množství je toxická). Strávily jsme půl dne větráním a čištěním. Nakonec jsme se dostaly k provázkům – vzniklo to přes asociace, myšlenkové mapy… a už jsme jely.

Kolikrát jste už Budu. hrály?

Bára Gréeová: Premiéru jsme měly ve Velvarech, pak jsme hrály v Divadle rozmanitostí pro rodiče a kamarády, dvakrát v Ústí nad Orlicí a teď třikrát tady. Takže dnes je to asi osmé představení.

‌

autor: Jan Švácha / foto: Ivo Mičkal

Stonožka ve sprše, ZUŠ F. L. Gassmanna Most

Zpět