95. Jiráskův Hronov 1. – 9. 8. 2025
Co furt s těma profíkama
4.8.2021
Následující text píšu jako někdo, kdo v posledních letech velice často (i veřejně) pobrblával nad profesionálními hosty Jiráskova Hronova: k vidění tu bylo pěkných pár inscenací, které upřímně řečeno nebyly ani dobré, natož inspirativní. Letos si naopak libuji.
Následující text píšu jako někdo, kdo v posledních letech velice často (i veřejně) pobrblával nad profesionálními hosty Jiráskova Hronova: k vidění tu bylo pěkných pár inscenací, které upřímně řečeno nebyly ani dobré, natož inspirativní. Letos si naopak libuji.
Covidový rok, kdy většina divadel nenastoupila divadelní prázdniny, umožnil pozvat soubory, jež by se za jiných okolností asi v půlce léta obtěžovaly jen sotva – ale to samo o sobě nezaručuje kvalitní výběr. Ten se ovšem povedl: k vidění jsou inscenace nesmírně různorodé, ale vždy v nějakém aspektu brilantní a jedinečné. Tím neříkám, že k nim nemůžeme zaujímat tak či onak kritický postoj (to je naopak klidně i žádoucí), ale sotva je zpochybnitelné, že jde o inscenace opravdu významné v celorepublikovém kontextu, ověnčené nejrůznějšími cenami, prošedší prestižními festivaly u nás i v cizině a disponující opravdu zvučnými jmény.
Takový inspirativní program má svůj hluboký smysl a já pevně věřím, že ač se možnost dovézt třeba Divadlo Na zábradlí nemusí jen tak zopakovat, přinejmenším nastolená úroveň výběru by se Jiráskova Hronova přidržet mohla. Otázka, zda má smysl sem vůbec profíky tahat, se sice v kuloárech asi objeví vždy, ale nemá-li amatérský svět ustrnout a zapouzdřit se, bez takovýchto špičkových podnětů zvenčí se neobejde. Je to zrovna tak přirozené jako to, že sem profesionálové jezdí vést semináře či analyzovat a recenzovat, nebo to, že spolupracují (jak tomu bylo v českém divadle od samých počátků jeho profesionalizace) s amatérskými soubory, z nichž mnohdy vzešli.
Zvlášť působivá v tomto ohledu bývá Loutkářská Chrudim: loutkářský svět je tak malý a přehledný, že tu zná prakticky každý každého, a festival každoročně přináší vedle amatérské loutkářské žatvy i možnost seznámit se s aktuální tvorbou Alfy, Draku, Naivního divadla i nezávislých souborů, což de facto znamená poznat velkou většinu toho opravdu podstatného za poslední sezonu. To sice mimo kontext malého oboru myslitelné není, ale věřme, že nám i do příštích let zůstane inspirativní program inspirativní.
