Co všechno umíme aneb Prodanka na kolotoči

6.8.2024

Nejsem velký milovník opery, láká mě spíše činohra, a tak jakákoli činoherně zpívaná zpěvohra je mi sympatická. Nějak mi to bardy-klasiky zlidšťuje a lépe chápu, že si Mozartovy či Smetanovy popěvky mohli kdysi zpívat lidi jako pop music. Prodaná nevěsta navíc byla mou první operou v Národním divadle s nezapomenutelným okamžikem, kdy nadšený divák běžel ke scéně s hlasitými výkřiky BRAVO! A těch rozmanitých interpretací je tolik, že ji lze brát jako „náš poklad“.

A tak jsem byla na Prodanou nevěstu úpických zvědavá. Přiznám se, že už půvabně selankovitá opona i vlastenecky laděný projev principála na počátku mě dojímaly. 200 let souboru, 200 let Smetany, oslava hromadná a pro každého. Je na tom vidět spousta práce, nápadů, nadšení, kolektivní souhry a jakési společné dychtivosti. A zvolený digest ze smetanovsko-sabinovské opery, dovedně sestavený Miloslavem Klímou, je dobrým startovacím můstkem. Původní inscenaci v DRAKu jsem neviděla, nesrovnávám tedy. Spíše nežli jako inscenaci, blýskající se individuálními hereckými či pěveckými výkony, beru tenhle úpický projekt jako radostné setkání a příležitost ke společnému zazpívání si, tanci a taky trochu legraci. 

Sympatická je generační všehochuť muzikantů/muzikantek, živá hudba vždy přidává body. Baví mě scénické pohrávání si s točnou, kolotočem rafinovaně poháněným koly, ozdobeným vyřezávanou zvěří i „rozhlednou“, která jej korunuje. A červeno-modro-bílé girlandy a stejně laděné kostýmy celé úctyhodné masy účinkujících podprahově vzbuzují (alespoň u mě) vlastenecké dojetí. Vlastně mi byly sympatické i naivisticky laděné (ať už úmyslně, či neúmyslně) herecké a pěvecké výkony a vtipné variace akcí spojených s kolotočem, ale i párování a minipříběhy všech těch venkovanů, mezi nimiž se Jeník s Mařenkou tak trochu ztrácejí (trochu škoda pro Mařenku Ivety Jonové, která měla až v přídavku možnost ukázat, jak umí zpívat). A tak se s chutí zaposlouchávám do sborů známých melodií, které měli zpívat sólisté, a klidně bych se i přidala. V druhé půli se stává Prodanka tak trochu novo (či staro) cirkusovou. Dovednosti některých členů souboru jsou vskutku na úrovni, obdivuhodnou ohebnost a lehkost předvedla jak nejmladší, tak nejstarší generace (ocenila jsem gag s cvikem-provazem). Úpičtí nezastírají, že tady jde především o pestrou a radostnou podívanou, o kterou se přijelo podělit několik generací úpických divadelníků.

Spolek divadelních ochotníků Alois Jirásek, Úpice

Spolek divadelních ochotníků Alois Jirásek, Úpice

Spolek divadelních ochotníků Alois Jirásek, Úpice

Zpět