Důležité je, aby festival proběhl v pohodě

4.8.2024

Již šestým rokem se vždy na začátku festivalu Jiráskův Hronov scházíme nad kávou a diktafonem se starostou města Hronova Petrem Koletou. Ve starostově pracovně jsme se sešli i v letošním roce a bavili se o festivalu, jeho problémech i výhodách, které Hronovu přináší.

Jaký má vlastně význam Jiráskův Hronov pro město Hronov a jeho kulturní identitu?
Díky festivalu je Hronov známý a je v podvědomí mnoha lidí v republice. Je to jednoznačně největší akce, která se ve městě koná. Když komukoliv z jiné části republiky řeknu, že jsem z Hronova, okamžitě zareaguje: „Jasně, Jiráskův Hronov!“ Přestože třeba nikdy na festivalu nebyl. A to je pro naše město moc dobře.

Lze očekávat oproti loňsku nějaké změny ve festivalovém dění?
To je spíše otázka pro organizátory festivalu. Pro ty, co sestavují program. Podle programu se zařizují i festivalové prostory. Jednoznačnou novinkou je třeba black box na zimním stadionu. Z této novinky byli na festivalovém výboru všichni nadšeni, předpokládám tedy, že stejně nadšení budou i návštěvníci. Věřím, že black box posune zase o kousek dál festivalové dění a najde si svoje příznivce.

Jak letos probíhá spolupráce mezi městem a organizátory festivalu?
Myslím si, že velmi dobře. Když se ke mně nedonesou žádné problémy, je všechno v nejlepším pořádku. Znamená to, že všechno klape, že všechno funguje. Já jsem zde velice zjednodušeně řečeno „jen“ na shánění peněz. Jedině penězi se totiž festival posouvá dál. Rozpočet letošního ročníku je o půl milionu vyšší než ten loňský. Podařilo se sehnat sponzory i prostředky z Královehradeckého kraje a i díky tomu věřím, že je všechno zase o kousek lepší. Je zde také víc lidí, víc zábavy a víc problémů s touto skutečností spojených.

Co si myslíte o vlivu festivalu na místní ekonomiku a turismus? Přichází díky přehlídce do Hronova víc peněz a turistů, nebo vás to stojí hodně peněz a máte víc problémů než v průběhu celého roku?
Takhle se na to nemůžeme dívat. Festival rozhodně podpoří spoustu místních podnikatelů. Především v gastronomii. Ti šikovnější dokáží festival využít ke svému prospěchu. Jsem přesvědčen o tom, že z větší části všechno, co se odehrává v parku i na náměstí, přináší benefit místním podnikatelům nebo podnikatelům z nejbližšího okolí. Že je přehlídka uživí na nějaký měsíc dopředu a již v současné době přemýšlejí, čím by mohli oživit příští ročník.

Stejně mám pocit, že každý rok některý z tradičních podniků zanikne. Letos například nemá otevřeno restaurace U Pilouse, Stovka U Gurina je bez Gurina pod jiným provozovatelem…
Stovka má jiného provozovatele a já se vlastně nedivím. Jirkovi Frýbovi Gurinovi bude pár let přes sedmdesát a provozoval stovku několik desetiletí. Pořád však v restauraci svůj vliv má. Včera jsem šel okolo a on pomáhal s terasou, přitloukal latě. Zřejmě se nehodlá z hospody úplně vyvléknout. Pokud vím, snaží se mladé trošku pérovat a vysvětlovat jim, jak by to mělo vypadat. A majitel Pilouse hospodu předělává, nejde tedy o to, že by zanikla. Snaží se ji vylepšit. Bohužel, letos bude mít zavřeno.

Co vám osobně utkvělo v paměti z historie Jiráskových Hronovů?
Festival neprožívám jako účastník. Nepotkávám se s hosty festivalu v hospodě nebo divadle, mám úplně jinou roli. Vítám, reprezentuji, sháním peníze. Je pro mě nejdůležitější, aby festivalový týden proběhl v pohodě a poklidu. Aby byli spokojení návštěvníci, aby nebyly problémy v oblasti bezpečnosti. Přiznám se tedy, že se mi jeden konkrétní zážitek nevybaví.

Ani negativní?
Problémům se snažíme předcházet. Letos jsme například klid přehlídky více pojistili bezpečnostní agenturou. I to přispěje k tomu, aby někteří z návštěvníků festivalu neventilovali náladu posílenou alkoholem špatným směrem.

Objevují se takové problémy často?
Čas od času se něco takového objeví, ale pro mě je důležitější tomu předcházet. Bezpečnostní agentura to může zajistit. Dříve, než se něco stane. 

Myslíte, že festival dokáže oslovit i návštěvníky, kteří nejsou divadelními nadšenci?
Určitě. A je to velmi důležité. Každý si najde na Jiráskově Hronovu to své. Ať už se jedná o amatérské divadelníky, seminaristy, obyvatele Hronova nebo kohokoliv jiného, kdo je zde třeba na dovolené. Je fajn, že i na festivalovém výboru byla shoda v tom smyslu, že Jiráskův Hronov není pouze o divadle. Kdo si chce najít cestu k divadlu, ten si ji najde, kdo nechce, ať si zde najde svůj jazz, pohádky, pivo a párek nebo výlety po okolí. 

Jak byste popsal atmosféru festivalu někomu, kdo jej nikdy nenavštívil?
To je těžká otázka. Každý z nás už určitě nějaký festival navštívil. A každý festival je něčím jiný a výjimečný. Náš festival má výjimečnou atmosféru. Nemohu ale a nechci říkat, že náš festival je lepší než například Strážnice, protože se jedná o něco zcela jiného. Je ale důležité, aby návštěvníci festivalu byli spokojení s tím, co tady máme.

A poslední otázka. Jaké skryté poklady Hronova byste doporučil návštěvníkům festivalu?
Nevím, co si představit pod pojmem „skryté poklady“. Třeba Triton? Pro toho, kdo jej nezná, je skrytě schovaný na Freiwaldově náměstí – a pro toho, kdo jej zná, to může být poklad. Nejsem jeho tradičním návštěvníkem, ale spousta lidí si Triton chválí. Bývá tam muzika, scházejí se tam ochotníci. Ten, kdo nemá rád víno, navštíví Stovku a může potkat Jirku Frýbu a poslouchat jeho historky dlouhé hodiny. Když jej to omrzí, může se jít podívat do parku na další festivalový program. Svůj poklad si zde prostě najde každý, kdo jej chce najít. Třeba i ten, kdo si chce od festivalového dění odpočinout. Hned za rohem. Může se vydat například na nedalekou rozhlednu Na Větrné horce do Vysoké Srbské. Pokladů v Hronově i okolí je opravdu mnoho.

Ptal se Honza Švácha

Petr Koleta

Zpět