94. Jiráskův Hronov 2. – 10. 8. 2024
Hlavně hrát!
6.8.2021
Čtyřčlenná pop punková skupina z Hronova Warování se už pošesté stala součástí doprovodného programu festivalu.
Čtyřčlenná pop punková skupina z Hronova Warování se už pošesté stala součástí doprovodného programu festivalu. S Jakubem, Adamem, Horasem a Štěpánem jsem si povídala chvíli předtím, než do parku vyrazili odehrát svůj koncert.
Když by vám někdo v roce 2014 řekl, že budete za sedm let hrát na Jiráskově Hronově, co byste si pomysleli?
Kuba: Jiráskův Hronov byl na začátku náš největší cíl a vlastně jsme ho už několikrát dobyli. Poprvé jsme tady hráli v roce 2016, teď jsme tu pošesté. Hráváme na festivalech v okolí – ve Vamberku, v Hradci… Jiráskův Hronov bývá ale ten největší koncert roku. A je srdcový.
Vybavujete si nějaký koncert, na kterém bylo opravdu málo diváků?
Kuba: Jednou v Suchém dole na Dunění rockových tamtamů jsme hráli, tuším, první nebo druzí. Když kapela začíná v jednu odpoledne, tak je v publiku opravdu málo lidí. Ale vím, že tam byl jeden kluk a ten pařil za sto lidí. Byl boží.
Platí tedy, že čím víc lidí, tím lépe pro vás?
Adam: Bez lidí nemá muzika smysl.
Horas: Bez lidí se hraje blbě.
Jakub: Dostat nějakou energii od lidí zpátky je super.
Jak se vyvíjelo vaše složení? Teď jste čtyři, jak to bylo předtím?
Jakub: Na začátku jsme měli kytary a bicí, ale neměli jsme basovou kytaru. Když s ní přišel Adam, tak jsme cítili rozdíl. Najednou byla hudba hutnější. Pak jsme dlouho hráli v třech. Když přišel Štěpán s další kytarou, tak jsme se dostali zase o schod výš. Přinesl to, co nám chybělo. Teď už, myslím si, fungujeme skvěle.
Jak dlouho to trvá, než se s novým členem sehrajete?
Horas: Záleží na tom, kdo přichází, jestli je sám o sobě dobrý muzikant a samozřejmě na tom, jaký je člověk. Jestli si sedne s ostatními. (Ke Štěpánovi) Ty ses s námi sehrál do půl roku v pohodě.
Jakub: Pořád se sehráváme, každá zkušenost nás vykopne dál a zjistíme, že nejsme sehraní zas v něčem jiným.
Vybavuje se vám nějaký mezník nebo krize, která vás potkala?
Jakub: Nevím, jak kluci, ale já to měl párkrát v osobní rovině. Chvíli jsem cítil, že se plácám, ale pak zas přišlo něco, třeba koncert, kde lidi fakt řádili a pochopil jsem, že to má smysl.
Adam: Pro mě byl nejlepší moment, když jsme vydali album. Křest byl hodně dobrý zážitek. Těžká byla korona, kdy jsme byli zavření a kapela musela spát.
Horas: I když to bylo blbé, i když se nic nedělo, nebo se nepovedl koncert nebo byly problémy s technikou, počasím, tak jsem nikdy neměl chuť s muzikou seknout.
Jakub: Spíš se vždycky snažíme najít cestu kudy ven z problému.
Od koho získáváte zpětnou vazbu?
Horas: Hodně nám radí zkušenější kapely.
Jakub: Poslední nahrávku jsme dělali v profesionálním studiu se zkušeným producentem. Ten nám dal hodně. Sám dvacet let hrál aktivně v kapele Imodium. Hodně nám pomohl. Tehdy jsme taky zjistili, že ne všechno umíme. Důležitá zpětná vazba přichází taky od fanoušků a dáváme si ji i mezi sebou. V tomhle fungují i sociální sítě.
Kubo, ty jsi v divadle jako brigádník pomáhal technikům. Je výhoda, když se tu se všemi jako vystupující znáš?
Jakub: Známe se tady všichni, je to velká výhoda.
Adam: Je to jako když tým hraje na domácím stadionu.
Dala by se vaše hudba zahrát akusticky?
Jakub: Dala. Právě křest naší desky byl akustický. Pronajali jsme si menší prostor – restauraci. Bylo to komorní, i když přišlo daleko víc lidí, než jsme čekali. Bavilo nás to. Ale není to naše prioritní hraní, spíš občasná hezká změna. Musíme měsíc zkoušet, abychom byli schopni takto hrát.
Je nějaký žánr, který vám na regionální scéně chybí?
Horas: Mně chybí metal, který si poslechnou všichni. Nemám rád hospodské texty, myslím, že metal se dá dělat velice kultivovaně a slušně. A podle mě to chybí nejen v regionu, ale v celé republice.
Plánujete vy nějakou změnu?
Jakub: Na podzim chceme zkusit, pokud doba dovolí samozřejmě, zakomponovat do naši tvorby elektroniku, samply. V některých našich nahrávkách už jsou, ale na koncertech je zatím nepoužíváme.
Jaké máte plány do budoucna?
Všichni: Hlavně hrát.
Jakub: Teď na podzim chceme jít do studia, nahrát dvě písničky, a když zbudou peníze, udělat klip.
