97. Jiráskův Hronov 30. 7. –7. 8. 2027
9.8.2026
Rozhovor s představitelkami Haliny a Roxany Lenkou Šťastnou a Petrou Maťákovou
Už jste se někdy takhle ve dvojici sešly v komorní hře?
Petra: Jenom my dvě jsme nehrály nikdy.
Lenka: My spolu hrajeme jedenadvacet let, ale nikdy jsme spolu nehrály takhle natěsno. Tohle byla nabídka ze Stochova, takže jsme zkoušely s nimi, ale asi po roce to skončilo, šlo to do ztracena. Nám to ale bylo líto, a tak jsme požádaly režiséra našeho domácího souboru, jestli by to s námi udělal.
Petra: Původně jsme měli úplně jinou scénu, kostýmy i celkové pojetí, a ty charaktery byly trochu jinak vyložené.
Takže se ani neptám, odkud přišla inspirace hrát tuhle hru.
Lenka: Normálně by si ji Rádobydivadlo asi nevybralo, ale tím, že jsme to měly nastudované, tak se to jenom nějak dodělalo.
Kdysi tu hru nastudovali v Ungeltu, ale byly tam jen dvě postavy. Ty dvě další postavy byly přidané?
Petra: Ano, Marek a Naděžda jsou přidaní.
Nicméně veškerá herecká akce visí na vás dvou. Čím je ta hra pro vás zajímavá?
Petra: Jsme s Lenkou dlouholeté kamarádky, skoro rodina, a hraje se mi s ní dobře. Je to taková příjemná komedie.
Lenka: Je to ženské téma a já si myslím, že je v dnešní době potřeba i trocha toho sentimentu. A je to obrovská příležitost pro dvě herečky, takže tam nebylo o čem přemýšlet. Za dva roky jsme odehrály už pětačtyřicet představení, je to hodně žádané. Líbí se to nejen ženám, ale i chlapům, což je krásný. Je to pro nás takové pohlazení.
Máte něco společného s postavami, které hrajete – jedna zakřiknutá, druhá světačka, jedna introvertka, druhá extrovertka?
Lenka: Podle mého jsou ty postavy spíše našimi protiklady, jdou proti našemu přirozenému charakteru, a o to větší je to výzva. Na druhou stranu mám ráda tento typ literatury, takže mě to k tomu vyloženě táhlo. Ale často jsme přemýšlely, že bychom si to někdy vyměnily.
Petra: Ono to obsazení bylo vybráno hned na začátku, ale možná si to na derniéře zkusíme vyměnit.
Lenka: Já jsem extrovert, mám tři děti a miminko bych chtěla pořád, takže prázdná skořápka není můj problém.
Petra: A já opravdu nejsem zlatokopka.
Přemýšlely jste, že byste spolu udělaly něco dalšího?
Petra: Myslím, že když se něco naskytne, nebudeme mít problém to udělat. Když to přijde, tak to přijde, ale zatím není nic na stole. Zatím si pořád Skořápku užíváme, až jednou skončí, budeme přemýšlet co dál.
autor: Jana Soprová / foto: Ivo Mičkal