Kam jdeme, nevíme, ale snažíme se to zjistit

10.8.2025

Jsou čtyři, dvě holky a dva kluci, a hrají o tom, co je v tuto chvíli nejvíc pálí. A to je otázka, která padne až na konci pětadvacetiminutového představení: „Tak, a co teď dál?“ Nevědí. Ale vadí to vlastně někomu? Nejspíš právě jim samotným, proto se to snaží zjistit. Mají za sebou základní školu i maturitu, život před sebou a možností plno.

Začíná se projekcí meotarem na poněkud zmačkané pláno. Mrskají se na něm čtyři uzlíčky na vodicí tyči, mohou to být právě tak pulci jako spermie. Opatrně se oťukávají, navazují vztahy, pak jednoho ze svého středu vyloučí. A nad tím několikrát přepluje žluté sluníčko.

Pak se zpoza plátna vykulí čtyři aktéři v kostýmech, které poukazují k předškolnímu věku. A v pohybově-pantomimické scéně de facto zopakují předchozí stínovou situaci. Na plátně mezitím k ikoně, jež má zřejmě symbolizovat dětské hřiště, přibude i škola. A pak se rychle vystřídají nápisy 1. třída, 2. třída… až po devítku. Z dětských kostýmů se vyklubou teenageři stojící poprvé před rozhodnutím, kam dál. Kuchař? Ekonomka? Zdrávka? Hotelovka? Myslivecká? GYMPL! A máš na to? Otázka hodná Hamleta. A na plátně se odvážně objeví slovo KURVA jako výraz naprostého zoufalství. Nicméně vzápětí ho vystřídá titulek PŘIJAT a rozjíždí se kolotoč života středoškoláka. Znovu ohledávání nového kolektivu, učení, první holky, učení, první mejdany, učení a několikrát zopakovaný model brigáda – peníze – mejdan. A pak MATURITA. Kravaty na půl žerdi a rozčilený tlukot srdce. Ale máme to! No, a tak co teď? 

Autorská produkce Kudy, kam? představuje v tom nejlepším slova smyslu typickou ukázku generační výpovědi souborů ZUŠky. Třinečtí BLUDi si našli téma, které je jim vlastní, i odpovídající prostředky, jak je vyjádřit. Prostředky kombinující pohybové divadlo se slovem a projekcí v dobře fungujícím modelu i odpovídající stopáži. Využití meotaru je hravé, použitá hudba také, herecký projev autentický, a navíc je na nich vidět, jak je to všechno společně baví. Pro kritika usmýkaného týdenním maratónem několika představení denně to byl doušek čisté a příjemně chutnající vody.

‌

foto: Ivo Mičkal

BLUDi, ZUŠ Třinec

BLUDi, ZUŠ Třinec

BLUDi, ZUŠ Třinec

Zpět