Kdy končí představení?

5.8.2023

Vzhledem ke skandálům, jež způsobily obě reprízy, se celý Hronov po druhé repríze Totování rozpustil do živě debatujících kroužků před Jiráskovým divadlem. A i když to možná není taková neobvyklost, mám docela zážitek z toho, že jsem viděla D.R.E.D.-performance v kukátku pro čtyři sta lidí.

D.R.E.D rozvíjí kompozici na principu her se slovem a jazykem jako nástrojem. Chór těl na sebe vrství prvky asociativně, repetitivně, nelogicky. Násilí je latentně přítomné v různých podobách – držení se vzájemně za vlasy, obraz ptáka požírajícího kočičí hlavu, svázání rukou nahého člověka nad hlavou, vrčení – agresivita a invazivnost prostupuje celé jednání. V částečně hudebně komponované dramaturgii inspirované knihou Daniely Hodrové se tematizuje používání jazyka – totování je pojmenovávání. „Toto je řád. A ten je dobrý.“ Je vždycky to, co pojmenujeme jako dobré, opravdu dobré?

Performeři ukazují různé předměty korelující se slovy „dlažební kostka“ (různé varianty fyzické reality popsané částí nějakého jazykového kódu) a různé verze životních cest, po kterých kráčí a které si sami dláždí. Když se hovoří o dlažební kostce, nevíme, jestli je myšlena dlažební kostka nebo chléb, a je to jedno, protože dlažební kostku můžu někam hodit nebo ji někomu nalepit jako obřího slimáka na nahé tělo. Nemám pocit, že D.R.E.D. nutně potřebuje provokovat. Za násilím a nahotou jsem dnes viděla spíš touhu lehce exhibicionistických jedinců exponovat lidskou agresivitu a zneklidňovat – rozrušovat to, co se smí a co se obvykle dělá. Inscenace má bytostně událostní charakter, potřebuje aktivní diváctvo, pracuje s nepříjemnou materialitou a znejistěním publika.

Ke znejasňování hranic performance přispívá postupné přidávání se lidí z publika (jedna z performerek se zapojí do dění na jevišti až ve třetině představení, jedna se dokonce připojí až na konci a na jeviště nevstoupí). S Gertrudou Steinovou se mě ptají: Kdy začíná představení? Když se v hledišti zhasne? Když si sednu? Když vejdu do divadla? Nebo je to už, když se začnu doma oblékat? A kdy končí? Když ustane potlesk, nebo když na jeviště vyleze matrikářka se zastupitelkou Hronova nachystané na svatební obřad?

Vzhledem ke skandálům, jež způsobily obě reprízy, jsem se stejně jako ostatní po druhé repríze Totování rozpustila do živě debatujících kroužků před Jiráskovým divadlem. Teď už si sama myslím zase bohužel něco jiného, ale moje nejoblíbenější verze byla ta, že oba skandály byly plánované. V této verzi bylo vzhledem k počtu dostupných párů ochotných absolvovat svatební obřad na jevišti potřeba vymyslet ještě jednu dostatečně šílenou věc, kterou lze zakončit představení a všechny pobouřit. Režisér Pumr hledá zaměstnance či zaměstnankyni divadla ochotného či ochotnou nikomu nic neprozradit, přičemž zbytek reakcí (vedení festivalu a ostatních diváků) je autentický. Se skandálem na konci každé reprízy se samozřejmě začíná až Jiráskovým Hronovem, aby si náhodou diváci navzájem všechno nevyzradili. V téhle verzi je totiž skvělé představovat si, jak asi vypadá seznam věcí, které je D.R.E.D. na konci dalších repríz s to Totování udělat, aby šokoval tak moc, jako šokovala obě dnešní představení. 

Totování

Zpět