Kráska a network

5.8.2024

Třída místních vazeb. Zní to sice jako sportovní ročník druhého stupně periferní základní školy s nevalným průměrným prospěchem, ale jedná se o jednu ze šesti společenských tříd, dle sociologického průzkumu Česká společnost po třiceti letech. Uvedený průzkum si všímá, že kromě majetku, příjmů a vzdělání je náš životní úspěch dán také sociálním kapitálem. Máte mezi kontakty lékaře, právníky, ajťáky a instalatéry? Gratulujeme, máte to ke dnu dál.

„Pamatuj, že SČZ je nejmocnější organizace ve státě,“ říkával můj otec. Tím SČZ mínil „Svaz českých známých“ jako neformální paralelní strukturu, která tu symbioticky, onde paraziticky zajišťovala zásobování socialistických občanů toaletním papírem, cementem, razítky a pracovními místy. Měl jsem k tomu vždycky ohromnou nedůvěru, podtrženou na přelomu tisíciletí multilevel marketingem, což je staré známé letadlo schované za prodej vysavačů, kosmetiky a pojištění. Chtěl jsem si všeho dosáhnout sám a s vaničkou jsem vylil i dítě. Protože jakákoli pomoc je přeci něco jako protekce a spolupráce míchaná s osobními vztahy zavání klientelismem. Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?

Od seznámení s jednou akční a tuze sympatickou produkční vidím svůj omyl o dost jasněji. Chcete špičkové lektory? Vygooglete si je, napište jim oficiální e-mail z jiraskovky-doproprogram@unas.cz a neuvěříte, co se stane pak. Nic. Ve světě zahlceném informacemi se už žádná dobrá myšlenka ani akce neprosadí sama. Nestačí barevnější plakát nebo hlasitější amplion, je třeba spousta nepředstíraného zájmu, opravdovosti a osobního ručení. Práce hodná dohazovačky. „Mladistvá čtyřiadevadesátiletá přehlídka hledá nadšeného motivovaného profesionála pro práci v podmínkách…“ Kdepak inzerát, jedině osobní nasdílená zkušenost nadšení, které se dá na Jiráskově Hronově zažít, má tu moc propojit, co k sobě patří, jen to o sobě zatím neví.

Kolem vypukl Jiráskův Hronov, nadkritické množství skvělých lidí. Smím-li vám radit, ptejte se jich, zvěte je na panáky, děkujte jim a mějte je rádi. Nakonec člověk sám je spíš skupina symbioticky žijících buněk, jejíž sdílené vědomí tráví dobrou čtvrtinu svého času v síti internetu. Když se neurony chytnou za synapse, líp jim to myslí. I provazochodec, sám ve výši na laně, se může mnohem lépe soustředit na svůj výkon věda, že kdesi dole pod ním je pevná síť.

Lidé Jiráskova Hronova

Zpět