Latentní maňásci

4.8.2023

Demokracie je diskuse, pravil prý TGM. A upřímně, je to jeden z těch citátů, o kterých se naopak moc nediskutuje. Argumentovat je můj denní chleba a nebudu zastírat, že mě to baví. Účelem diskuse, třeba i vzrušené, je v tomto případě přiblížit se pravdě, a ne mrštit po protějšku vázu po tetě a po tetě cizí koťátko. Tuze by se mi líbilo, kdyby na světě panovaly soulad a harmonie založené nikoli na módě, davové psychóze, či klackem vnucené ideologii, ale čistě na naší poznáním poučené shodě.

Jenže naše povědomí o světě je pro jakoukoli širší shodu patrně nedostačující. Pomineme-li lidi, kteří se s pokusy o poznání ani neobtěžují a názor mají rovnou, nezbývá než klást otázky. Často i otázky, jež ohmatávají pilíře, na nichž stojí leckterý domeček našich přesvědčení. Mířit i na fundamenty, o kterých se mnohdy bojíme vůbec uvažovat. Nemůžeme-li tak činit bez obav, musíme tak činit s obavami.

Víme víc a víc. Pryč je devatenácté století, kdy se poznatky množily jako králíčci, dnes už se množí jako bacily. Propojují se, stávají se komplexními a otáčejí se ve více prostorech, než si umíme představit. Cokoli jednoduchého sice zůstává intuitivní, ale stalo se definitivně nepravdivým, protože věc je nakonec vždy složitější a ďábel se skrývá v detailu.

Na letošní Loutkářské Chrudimi jsem se stal frekventantem semináře Maňásek. Dočista mě to uhranulo. Svět, kde akce nechává dialogy daleko za sebou. Bere vám jiný maňásek kastrůlek? Vžum a máte v ruce paličku. Nejde o nedorozumění? Není jednání druhého maňáska produktem sociokulturního znevýhodnění? Je výhradní vlastnictví jídla eticky obhajitelné z pozice… tou dobou už má druhý maňásek třetí ránu paličkou a je vyřízeno. Je to tak neuvěřitelná duševní úleva, že by se jeden málem nestyděl. 

V amerických primárkách roku 2016 se guvernér státu Florida Jeb Bush ucházel o post prezidenta USA s jednoduchým a průrazným sloganem: „Jeb!“. Nechápu, že ho nezvolili.

festivalové dění

Zpět