Tvoje krásy jsem začala poznávat, když mi byly dva roky.Vzpomínám třeba na první koupání na koupališti v Dřevíči, v pubertě na první tajnou výpravu na místní rockovou kapelu, na můj první herecký kurz u Soni Pavelkové, na krásná představení v Jiráskově divadle, která se mi vryla navždy do paměti. Vzpomínám na své oblíbené soubory, třeba na Anebdivadlo, Šupinu nebo Českou Lípu, ve kterých jsme s kamarádkou nacházely své idoly. Myslím s láskou na divadelníky, kteří už mezi námi nejsou, třeba na Františka Zborníka. Vzpomínám na Prajzko, na Stovku, na Triton. Na báječné sněhové indiánky polité čokoládou v cukrárně na náměstí. Letos bohužel jen vzpomínám, ale tradici naší rodiny tento rok na festivalu udržuje moje dcera Valentýna. A mám od ní jen samé hezké zprávy. Milí přátelé, užívejte si krásného divadla a vzájemného setkávání i za mne. Moc vás všechny zdravím. Ať žije Hronov.