Můžu řídit? –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Dobrej nápad!

6.8.2025

Bramboračky ze ZUŠ F. L. Gassmanna v Mostě jsou příkladem toho dětského souboru, který se postupně, pomaloučku, ale zato s nekonečně energickou radostí sobě vlastní učí ovládat nejen jeviště a své tělo na něm, ale také osobnost rozvíjející principy dramatické výchovy, které jsou základním stavebním kamenem mosteckých „režií“ (čti: pedagogického vedení). Minimálně v případě nejmladších herců, kde jistě v rámci možností platí heslo „dítě má nápad, tak to je dobrej nápad“. Protože tohle divadýlko by mělo patřit hlavně dětem.

Šťastná to ruka, jež za naprosto vhodnou látku vyvolila líbeznou Pohádku o Ipsíkovi, kterou napsala a ilustrovala Aneta Františka Holasová. Jeden malý lýkožrout musí tragicky ztratit milované bydlení, aby se mohl vydat na dobrodružnou cestu za novým místem k životu. Zcela nečekaně a tak trochu mimoděk se naučí číst a psát, a proto se i později stává učitelem maličkých lýkožroutků. Věrní žáčkové pak započnou do kůry vykousávat kroniku lýkožroutího rodu, který dodnes nese jméno Ips typographus, tedy: lýkožrout psavec. Hra (záměrně nepoužívám pojem inscenace) má oproti knižní předloze maličkato jiný konec, zjednodušenější happyend, ale nebudu prozrazovat. Pozor, strakapoud!

Děti formou pohybových etudek, živých obrazů a divadelně-dramaťáckých cvičeníček hravě ztvární několikero prostředí, zvířat a odvypráví příběh s jednoduchým, vkusně edukativním poselstvím. Dětská divadelní nemotornost – kterážto je právě zdrojem poznávání sebe sama a učení se – a přiznaný nadhled dělají z této drobničky důležitý počin pro všechny zúčastněné. A to jak z pozice pedagogické, tak i budoucí – umělecké. Od poznávání prostoru k práci v kolektivu až po radost z odvedené práce a zaslouženého potlesku.

‌

foto: Ivo Mičkal

Bramboračky, ZUŠ F. L. Gassmanna Most

Bramboračky, ZUŠ F. L. Gassmanna Most

Bramboračky, ZUŠ F. L. Gassmanna Most

Zpět