Není žatva ako žatva

5.8.2025

Slovenská Scénická žatva je nejvýznamnější přehlídkou ochotnického divadla na Slovensku. Její programový ředitel Matej Moško přijel letos na Jiráskův Hronov nejen jako divák, ale i jako inspirativní partner do mezinárodního dialogu. V rozhovoru pro Zpravodaj mluví mimo jiného také o tom, jak slovenský systém přehlídek funguje, jaké trendy sleduje a čím se Scénická žatva odlišuje od českého Hronova. 

Můžete přiblížit charakter a cíle slovenské přehlídky, kterou organizujete?

Scénická žatva je přehlídka přehlídek – festival vítězů. Na Slovensku máme čtyři celostátní soutěže: divadlo dospělých, divadlo dětí, divadlo mladých a divadlo poezie. Každá má své kolo a své vítěze, kteří se pak setkávají právě na Scénické žatvě. Kromě toho existují i tematické nepostupové festivaly, jejichž programové rady mohou doporučit vybrané inscenace. Výběr pak uzavíráme v rámci programové rady Scénické žatvy a výsledkem je zhruba 15 až 18 inscenací, které tvoří hlavní program Žatvy.

Jak dlouho váš festival trvá?

Je to krátké a intenzivní – od středy do soboty, tedy čtyři dny v terénu.

Jaké soubory se Žatvy účastní? Převažují věkově mladší, nebo starší tradiční soubory?

Opravdu všechny možné. Loni se čeští kolegové trochu smáli, že máme půlku programu složenou z dětských inscenací – vypadalo to tak trochu jako Dětská žatva. Letos jsme to vyvážili, ale protože máme samostatnou soutěž dětského divadla, vítězové z ní na Žatvě přirozeně nechybí. K tomu máme i dětské inscenace z oblasti divadla poezie, takže letos máme čtyři inscenace z dětského divadla. Celkově je však program pochopitelně pestřejší.

Koná se Scénická žatva po Hronovu?

Ano, vždy poslední srpnový víkend, někdy s přesahem do začátku září. V letošním roce je to od 27. do 30. srpna.

Sledujete v současnosti nějaké výrazné trendy ve slovenském ochotnickém divadle?

Určitě. Vlastně už dlouhodobě sledujeme ústup klasických textů a přechod k autorskému divadlu. To je trend, který trvá už přes dvacet let. Občas se objeví i něco experimentálního, ale není toho tolik, jak bych čekal. Stále víc se pracuje s pohybem – i v činohře. Dřív byl silný zájem reflektovat historii – Slovenský štát, normalizaci, různé osobnosti. Letos mi přijde, že každý jde svou vlastní cestou a hledá v umění osobní svobodu. Ale co mě překvapuje – zatím se amatérské divadlo příliš nevěnuje aktuální politické situaci. Myslím si však, že to přijde, až to lidé pocítí na vlastní kůži.

A dotýká se současná situace nějak svobody vyjadřování v amatérském divadle na Slovensku?

Přímo ne – v ochotnickém divadle je prostředí stále velmi demokratické. Každý pracuje na tom, na čem pracovat chce. Přímá cenzura tedy neexistuje. Ale máme Fond na podporu umenia, který podporuje i ochotnické divadlo, a tam už může dojít k nepřímému tlaku – třeba odepřením financí. A to se bohužel stává. Znám kvalitní soubory, které dlouhodobě odvádějí skvělou práci, a přesto jim projekty byly zamítnuty, i když je komise doporučila. Po souhlasu a doporučení fondu to následně stopla rada fondu. Týká se to i souborů, které vystupovaly zde na Hronově – například Divadlo DISK nebo DNO z Námestova.

Má Scénická žatva mezinárodní přesah? Účastní se zahraniční soubory?

Ano. Pravidelně přijíždějí soubory z Česka, pak i Slováci žijící v zahraničí – například ze Srbska. Letos k nám přijedou se silnou inscenací Záveje od Vladimíra Hurbana Vladimírova. Z Česka dorazí pražský soubor NeKroflík s inscenací Parazit-ty, který je i zde na Hronově. A novinkou bude portugalský soubor Debaluga s představením Furgoneta, které se zabývá úpadkem mezilidských vztahů v okrajových oblastech Portugalska, inspirované zánikem pojízdného obchodu. 

Kdybyste porovnal Hronov a Scénickou žatvu, co nás nejvíc odlišuje?

Hronov má silný paralelní festivalový život – stánky, koncerty, celkovou „festivalovost“. To u nás chybí. Sice máme doprovodný program, ale bez komerční složky. Dva roky nám to částečně suploval Festival jídla, ale letos se nekoná. Druhý zásadní rozdíl je, že každá inscenace se u nás hraje jen jednou. Díky tomu se vejdeme do čtyř dní. Slovensko je menší země než Česko, ale i tak je problém s kapacitou ubytování v Martině, kde se Scénická žatva koná. Někdy se podobně jako tady na Jiráskově Hronovu stane, že je vyprodáno a lidé se na představení nedostanou. Ale žádnou změnu formátu zatím neplánujeme.

‌

autor: Jan Švácha / foto: Ivo Mičkal

Matej Moško

Zpět