95. Jiráskův Hronov 1. – 9. 8. 2025

O tom, jak Pavel s Honzou dostali za úkol udělat rozhovor sami se sebou…

2.8.2021

Tvůrčí dvojice v amatérských kruzích už značně profláknutých Pavla a Honzy (ano je to Skála a Mrázek) se po loňském semináři PPP a společném projektu Její pastorkyňa rozhodli následovat vzor jiných velikánů JH
Tvůrčí dvojice v amatérských kruzích už značně profláknutých Pavla a Honzy (ano je to Skála a Mrázek) se po loňském semináři PPP a společném projektu Její pastorkyňa rozhodli následovat vzor jiných velikánů JH (jako např. Milan Schejbal) a dát dohromady tým seminaristů, kteří budou ochotni s nimi pobývat nejen jeden týden, ale průběžně se vracet několik let… Zde je výsledek.
 
Honza: Mluvil bych o tom, že to má být na tři roky, o tom proč to děláme, byl bych vtipnej, ale ne moc…
Pavel: Já bych byl vtipnej hodně… když už nás to nechala Jana Soprová napsat, tak ať si to užije. (Hledě do mobilu) Máme stříbrnou medaili!
Honza: Jakože my dva?
Pavel: Ne, Vondroušová, vole. Ale pojď Honzo zpátky k věci – proč jsme se to rozhodli dělat. Jako spolu…
Honza: No, to jsi mi tehdy nabídnul, jestli ti nechci dělat asistenta, protože Julínek ti to dovolil.
Pavel: To si pamatuju. Ale od začátku jsi přece byl kolega a ne asistent.
Honza: No, kdyby to tak nebylo, tak by to moje ego nedalo.
Pavel: No, a že jsme se s těma egama museli srovnávat – viď? Taková zpověď…
Honza: Byly chvíle velkých eg.
Pavel: Jako vajíček… A já vajíčka nejím. I když koule na to, abychom do toho šli, jsme měli velký.
Honza: Přesto se nám povedlo najít společný styl práce, na které jsme postavili i inscenaci. V čem ti přišlo, že se ta práce posunula od semináře k inscenování?
Pavel: Že jsme víc volnější, svobodnější – jako tandem jsme narazili na plno překážek, ale vždycky jsme chtěli najít nějakou cestu, která nás vedla dál. Si myslím já, můžeš říct, že ne, ale zkus si to! A cestu pořád hledáme. PROCES je pro nás cestou. Chceme to dělat vždycky trochu jinak. A Honzo, jak to máš ty – myslíš si, že jsme se někam posunuli? Nemyslím tím ze Stovky do Tritonu, nebo ze Stovky na seminář. Ale lidsky? A profesně?
Honza: Hele, i kdyby to bylo celé jenom trápení, tak by nás to stejně někam posunulo. Ono to nebylo trápení. Podle mě jsme se posunuli jak lidsky, tak profesně.
Pavel: Hezky ses to naučil.
Honza: Já budu pokračovat, jako bych to neslyšel. Protože po práci s tebou mám pocit konkrétních výsledků…
Pavel: Produktů!
Honza: Nepřerušuj, nebo to zapomenu. …Díky kterým se teď cítím být pevný v kramflecích při vstupu do toho tříletého semináře.
Pavel: Mi povídej, si mě naučil víc než na DAMU.
Honza: Líbí se mi, že jsme zase na začátku, že už jsem připravený na obtíže, který můžou přijít.
Pavel: A přijdou.
Honza: Cítím relativní jistotu, že vznikne něco, co nás zase posune.
Pavel: A snad i frekventanty.
Honza: Snad.
Pavel: Honzo a bude teda ten produkt? Představení na konci tříletého kurzu? Jestli bude, tak ti tam nechám i ty tvoje polský metody.
Honza: Jestli mi tam necháš polský metody, tak bude.

Zpět