94. Jiráskův Hronov 2. – 10. 8. 2024

PC - Problémový klub

Nadstavbový diskusní seminář zdarma

Neočekávejte hodnocení představení odbornou porotou, ale obecnější rozpravu nad tématy, která nás pálí.

Problémový klub je vzdělávací platformou, která si klade za cíl nahlížet divadlo z různých úhlů pohledu a zasazovat vybrané inscenace do širších kontextů. 

Inspirováni viděným se spolu s odborníky z různých profesí můžete pustit do debaty, nebo si jen vyslechnout jejich názory. PC probíhá každý den počínaje nedělí  30. července do soboty 5. srpna vždy od 14 do 16 hod v Malém sále Jiráskova divadla. 

Lektoři PC

Alena Zemančíková vystudovala dramaturgii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Po letech manuálních zaměstnání byla od roku 1988 dramaturgyní Západočeského divadla v Chebu. Od roku 1997 pracuje v Českém rozhlase. Napsala čtyři rozhlasové hry, natočila řadu autorských dokumentů a fejetonů, garantovala programové řady pořadů o kulturních dějinách a poezii.  V roce 2008 vydala povídkovou knížku Bez otce, v roce 2009 vyšla dětská knížka Mařenka a Čenda a roku 2012 krátké texty v knize nazvané Značkování.  Román Příběh v řeči nepřímé vydalo nakl. Větrné mlýny v roce 2015. V roce 2020 vyšla monografie o Činohře Národního divadla v Praze v letech 1990–2015 Zpětné zakreslení cesty.

Kromě rozhlasového vysílání spolupracuje s  časopisem Listy, Tvar a s literární přílohou deníku Právo Salón. Píše sloupky pro internetový deník Referendum. 

Narodila se v Praze, většinu života prožila v západočeském pohraničí a v Plzni, nyní žije v Praze. Má čtyři děti. 

Miriam Kičiňová vyštudovala divadelnú dramaturgiu a teóriu a kritiku divadelného umenia na Vysokej škole múzických umení v Bratislave, kde absolvovala aj doktorandské štúdium. V rámci programu Erazmus sa zúčastnila výmenného študijného pobytu na AGRFT v Ľubľane. Už počas štúdia spolupracovala ako dramaturgička s divadlami Ludus a A.ha.. Zúčastňovala sa ako porotkyňa či dopisovateľka do festivalových denníkov na prehliadkach neprofesionálneho divadla ako napr. Scénická Žatva. Ako recenzentka písala pre časopis Javisko, KOD, Divadlo v medzičase a Monitoring slovenských divadiel. Pedagogicky pôsobila na Cirkevnom Konzervatóriu v Bratislave a na Konzervatóriu v Košiciach. Je externou pedagogičkou na Vysokej škole múzických umení na katedre Scénografie a kostýmového výtvarníctva. V rokoch 2015 - 2019 pôsobila ako externá dramaturgička Štátneho divadla Košice. Spolupracovala aj s Divadlom Jonáša Záborského v Prešove, s Divadlom Andreja Bagara v Nitre, s Divadlom Jána Palárika v Trnave.  Od roku 2010 najprv pôsobila ako lektorka dramaturgie  v Činohre Slovenského národného divadla, kde sa venovala vzdelávacím projektom a zahraničným aktivitám, neskôr i ako dramaturgička. Od roku 2023 je opäť riaditeľkou Činohry SND.

‌‌René Levínský, dramatik
(vlastním jménem Pravoslav Oelsnitz)

‌Narodil se 15. února 1966 v Olešnici nad Halštrovem v saském Vogtlandu Evě Oelsnitz a Andreasi Bandovi, přímému potomkovi sládka broumovského pivovaru. Dramatikem se stal během svého pobytu v Hradci Králové, zejména pod vlivem Markéty Rybové a Petra Stančíka. Jeho dosavadní dílo sestává z přibližně osmnácti divadelních her pro dospělé a devíti loutkových her pro děti (ty podepisuje na památku svého otce Šimon Olivětín). Jeho hry Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou (pseudonym Samuel Königgrätz) a Harila (Helmut Kuhl) byly zfilmovány Pavlem Göblem.

V říjnu 1988 spoluzaložil divadlo Nejhodnější medvídci, v srpnu 2016 pak Divadlo Vojty Oláha. Světové premiéry jeho her jsou uváděny vesměs na scéně jeho domovských divadel, často v koprodukci s Divadlem Na tahu. Za svého dvorního režiséra považuje Levínský Andreje Kroba, který uvedl 6 jeho her. Mimo něj ovšem jeho hry režírovali např.  Zdeněk Bartoš, Hana Burešová, Radek Beran, Martin Františák, Jan Frič, Štěpán Gajdoš, Petr Hašek, Michaela Homolová, Radosław Kasiukiewicz, Martin Kosa, Jakub Krofta, Ivo Kristián Kubák, Jiří Kubec, Slávka Mašínová, Marie Nováková, Jan Oborník, Tomáš Procházka, Akram Opička Georgi, Petr Štindl, Johana Švarcová, Daniel Vavřík, Marek Zákostelecký, Ewa Zembok a další. Jeho hry byly přeloženy do angličtiny, němčiny, polštiny, ruštiny, běloruštiny, litevštiny a francouzštiny.

Od svého návratu do Čech v lednu 2016 žije Levínský na břehu Rokytky ve Vysočanech. Českého uměleckého života se účastní převážně o víkendech.

‌‌Oldřich Kužílek je divadelní a rozhlasový režisér, moderátor, autor. Absolvent DAMU 1986. Známý též jako Olaf Lávka z Rádia Limonádový Joe nebo z mystifikačních pořadů Ptá se Ester Kočičková a Olaf Lávka na Radiožurnálu Českého rozhlasu.

Dramaturg Šrámkova Písku 1982. Porotce a lektor mnoha divadelních přehlídek a seminářů (Šrámkův Písek, Jiráskův Hronov, FEMAD).

Hrál v souborech ADADAS, Vizita (s J. Duškem, J. Bornou, R. Uhlířem), Rádio Ořechovka (s L. Tučkem, J. Tučkovou, T. Hanákem, L. Vychodilovou, E. Kočičkovou).

Za své hlavní divadelní učitele považuje Ivana Vyskočila a Evalda Schorma.

Činný byl též v politice (transparentnost veřejné správy, např. ocenění Bílá lilie – předal Václav Havel). Za významný divadelně-politický počin, na němž se podílel, považuje mj. odsun sovětské armády z Československa v r. 1991.

Moderátorem PC bude Luděk Horký, absolvent divadelní vědy na FF UK, dramaturg, režisér a pedagog. Od roku 1995 do roku 2006 pracoval postupně jako lektor dramaturgie a dramaturg v Divadle ABC, scéně Městských divadel pražských. Nyní vede Centrum dramaturgie tvorby pro děti a mládež v České televizi. Vedle toho pravidelně dramaturgicky spolupracuje s režiséry Davidem Drábkem a Jankem Jirků. Je autorem nebo spoluautorem devíti divadelních her (poslední z nich byla nominována na Cenu Marka Ravenhilla za rok 2022). Je prezidentem Českého střediska ASSITEJ, externím pedagogem Katedry divadelní vědy FF UK a jako divadelní lektor spolupracuje s NIPOS ARTAMA a pražským Divadlem RADAR, kde v současnosti vede divadelní soubor Hrobeso (zaměřený na činoherní interpretační divadlo pro dospělé), projektovou skupinu Bylo nebylo (zaměřenou na autorské divadlo pro děti) a dětskou autorskou dílnu Čulibrk.