95. Jiráskův Hronov 1. – 9. 8. 2025
Postelová fraška
4.8.2022
UPOZORNĚNÍ: Následující recenze vyzrazuje skrytý princip inscenovaného textu, a to hned v první větě, protože není na co čekat, žeano.
Musím se přiznat, že při sledování frašky o milostném trojúhelníku mezi třemi slepci mi hlavou bleskla myšlenka o tom, jestli je legrace postavená čistě na něčím fyzickém postižení ještě přijatelná. Pak mi bleskla hlavou ještě párkrát a pak jsem se rozhodl ji odložit – jakkoliv jsem, přiznám se, docela příznivcem toho, čemu se říká politická korektnost (a co si získalo na můj vkus až nepochopitelně negativní přídech, když jde ve skutečnosti o obyčejnou slušnost a ohleduplnost).
Nevadí: o slepotě byla napsána řada podstatnějších her (třeba symbolističtí Maeterlinckovi Slepci nebo slavný thriller Fredericka Knotta Čekej do tmy), tak konec konců proč si prostě neužít černohumornou postelovou frašku, která klasickou pikantní situaci skrývání milence před manželem obohacuje o bonus v podobě nevidomosti všech zúčastněných.
Stojí to za to: Záblesk turnovské Společnosti bloumající veřejnosti je dost vtipný. Zdá se mi sice, že i přes příjemně krátkou minutáž se možnosti nastolené situace stihnou opotřebovat notnou chvíli před koncem a že pointa je vlastně vysloveně slabá – ale suverénní (a ve své fyzičnosti leckdy i dost odvážný) výkon celé herecké trojice to celkem bohatě vynahradí.
Alena Tomášová, Jakub Chundela i Jan Marek mají vynikající smysl pro timing, z velké většiny nevyrábějí žádnou křečovitou legraci, ale spoléhají na humor plynoucí přirozeně ze situační logiky a tak dál a tak dál, zkrátka je tu toho dost na to, aby vznikl zcela upřímně vtipný divadelní zážitek o rozměru jednoaktovky, anebo lépe řečeno lehce rozvinuté anekdoty. Repríza od osmi večer se dočkala dobrého přijetí a vřelého aplausu, a to plným právem.
Jen jedna věc je na tom celém poněkud méně sympatická. Záblesk se tváří jako autorský text kolektivu souboru. Opravdu skvostný autorský výkon, klobouk dolů – až na to, že vlastně vůbec ne. Je to inscenace textu vcelku proslulého britského dramatika Petera Barnese (1931–2004) Not as Bad as They Seem, který do češtiny přeložila Barbora Doležalová pod názvem Není to tak špatný. Je mi líto, ale tohle bychom se asi bývali dozvědět měli.
Michal Zahálka
