Říkáme tomu Nesmrtelná teta

9.8.2025

Jak dlouho už tu inscenaci hraješ?

Sedm let.

Kolik to bylo repríz?

Já to vlastně spočítané nemám, ale budou to určitě vyšší desítky. Zvolna se blížíme k derniéře – už teď té inscenaci přezdíváme Nesmrtelná teta.

Je to tvoje první sólová inscenace. Jaká k ní vedla cesta?

Potřebovaly jsme tenkrát hru do malého komorního prostoru, do klubu, který se otvíral – a hledaly jsme něco, co by bylo pro mě. Tohle mi sedlo, je to taková srdcovka.

Zasahovala jsi do toho nějak autorsky, nebo je to opravdu interpretace toho, co napsala Vendula Borůvková?

Spíš jsme s rejžou (Bety Minářů – pozn. red.) trochu škrtaly. Nemám ráda pasáže, kde ta postava fňuká, to mi pak není sympatická – tam jsme krátili, jinak to víceméně zůstalo, jen jsou tam nějaké naše autorské gagy.

Inspirovány Modelkou XXL jste se potom pustily do autorské tvorby – jak to šlo dál?

V době covidu jsme si zkusily napsat první autorskou věc, Dokud se randí. Potom jsme se rozhodly, že zkusíme něco vážnějšího. Vznikla inscenace Přeplněné prázdno, premiéru měla letos v lednu. Je to sice komedie, ale hodně hořká. A jedeme dál – zůstáváme u divadla jednoho herce, protože jak my rády říkáme: nikdo jinej s náma nevydrží. I když to samozřejmě není pravda.

‌

autor: Michal Zahálka / foto: Ivo Mičkal

MonAmour Mnich

Zpět