Rozhovor s jediným hercem, výtvarníkem a režisérem Bažantovy loutkářské družiny Poniklá Tomášem H.

6.8.2022

Andrée je fiktivní příběh, nebo má reálný historický základ?

Je to dokumentární drama, které se drží předlohy. Je to podle skutečné polární výpravy tří švédských inženýrů z roku 1897. Jelikož se po té výpravě zachovaly jak téměř kompletní deníky, tak i fotografický materiál, dá se až na samotný závěr dobře rekonstruovat, co se tehdy stalo a odehrálo.

 

Čím vás fascinuje doba 19. století, objevů, vynálezů, průmyslové revoluce, protože to není první titul podobného ražení, který jste položil na meotar?

Ano, někdy si připadám zamrzlý v literatuře 19. století a v obdivu k té době. Je krásná, optimistická. Na straně jedné nabízí spoustu krásných příběhů, na druhé straně nabízí také příběhy, které nejsou zatíženy autorskými právy, abych byl i zcela praktický. Co se týká výprav na Severní a Jižní pól, tak je mám moc rád a coby zimořivý člověk si je rád čtu zejména takhle v létě, když je venku pětatřicet ve stínu. Je to něco, co mě fascinuje a ti drsní chlapi mají můj obdiv a úctu.

 

Meotar používáte už deset, dvanáct let. Proč vás tak baví a objevujete i po těch letech jeho další možnosti?

Moji práci meotar hlavně hodně zjednodušuje. Mám rád stínohru a zpětný projektor je možnost, jak dělat stínové divadlo v jednom člověku. Hraje se na vodorovné desce a zároveň se vše zvětší. Pro mě je to tedy prostředek, jak být na divadlo sám a jak si ho vytvořit. Nikdo mi nemůže nic podržet a deska je vhodná v tom, že co na ni položím, to na ní zůstane.

 

Z hlediska perspektiv meotaru nejsem zdaleka jediný, kdo s meotarem hraje, znám i vynalézavější soubory. Třeba mokrou variantu skvěle umí kolegové z Jaroměře. Na tvorbu s meotarem nenahlížím tak, že bych potřeboval objevit něco nového u projektoru. Beru to tak, že když někdo hraje s marionetami, vodí je shora a má tam provázky, javajky se zase vodí zespoda a meotarové stínové divadlo se hraje s meotarem naležato. Spíš mě láká jít do nového příběhu a trochu jiné výtvarné estetiky.

 

No a máte už v hlavě nějaký nový příběh?

Mnoho let dětem slibuju pohádku a začínám se bát, že mi z ní vyrostou. Tak nevím, asi se do ní pustím a nějakou pohádku udělám. Ale nic dalšího zatím v plánu nemám.

 

Martin Rumler

 

Zpět