Surrealismus je jedním ze základních stavebních kamenů mé tvorby

6.8.2025

Jak vznikl projekt Jansen a jeho svět?

Hledal jsem nějaký materiál pro svůj režijní debut. Švankmajera mám moc rád, a když jsem četl jeho Cesty spasení, už jsem věděl, že je to námět, kterým se chci zabývat. Ona je to tlustá kniha se spoustou dějových linek, takže v představení je zachycena jen jedna dějová linka, kterou jsme doplnili o nějaké další texty z té knihy. A tak postupně vznikal formát scénického čtení, který jsme rozehrávali a nějak se ho snažili kombinovat s výtvarným divadlem.

Prý jste se dokonce setkal se Švankmajerem osobně…

Ano, byl jsem u něj v ateliéru a konzultoval jsem s ním nějaké změny oproti knížce. Byl velmi vstřícný, ochotný. Řekl, že cokoliv tam uděláme, přijímá, nevadí mu to. Že je to naše představení. 

Vy jste se už někdy předtím zabýval Švankmajerovým dílem?

Jednou jsem na Wolkrově Prostějově recitoval jeho text. Jinak já sám jsem výtvarník, byl jsem odkojený surrealismem. I když jsem se už od něj docela odklonil, obecně je mi surrealismus stále blízký. Je pro mě nějakým základem, jedním ze základních stavebních kamenů mé tvorby, ať už divadelní, či výtvarné. 

Spolupracujete s týmem, který jsme viděli na scéně, poprvé?

My jsme předtím hráli ve Studiu D3 inscenaci Zrzek Daniila Charmse společně s představitelem Jansena, tedy s Víťou. K němu jsme hledal dva další herce, z nichž jeden byl z ostrovského souboru Hop-Hop David Jurčík. Ten byl jasný. A Nikča, která je původně z D3, se k nám přidala později jako alternace, a už zůstala.

‌

autorka: Jana Soprová / foto: Ivo Mičkal

Divadelní studio D3, Karlovy Vary

Zpět