96. Jiráskův Hronov 31.7. – 8. 8. 2026
4.8.2025
Recenze Jany Soprové na inscenaci U Hubaře
Taneční studio Light je jako divoce tepající srdce. Množství mladých a nejmladších lidí na jevišti mě vždycky doslova zavalí vlnou nefalšované pozitivní energie. A vždy přináší něco nového. Tvůrčí proces, který probíhá pod taktovkou Lenky Tretiagové, má vždy silnou linku, výrazný edukační prvek, a je vždy okořeněn temperamentem, který dokážou přinést právě jen mladí a nejmladší umělci.
Titul U Hubaře, byť v anotaci vysvětlen, mi nic neříkal – o to větší bylo překvapení, když dvacetiminutovka „lajťáků“ začala nečekaně. Ale po celou dobu udržela silnou energii a hravost.
Nejprve se z hlediště ozývá stále silnější smích, řehot, takový, že všem z toho tak trochu cuká v oku… Pak se začnou kolem hlediště míhat obrazy a ozývat naštvané hlasy proti téhle rušičce. Pak se hlasy zhmotní, všichni se postupně vrhají na jeviště a spustí kolotoč nonsensových dialogů, takže mozek musí neustále pracovat, aby zmatená mysl pochopila, jakým jazykem se tu vlastně mluví. Tanec tedy nechybí, ale tentokrát je hodně kontaminován texty, muzicírováním a zpěvem. A je to zábavné. V rychlém sledu se střídají nejrůznější variace beatlesovských písniček a hodně drsných scének u lékaře, který svérázným způsobem léčí neduhy svých pacientů (mj. zábavný tanec černých zoubků a bílých protézek). Celé to na mě působí, jako bychom se společně točili na hodně bláznivém kolotoči někde uprostřed vesnice lidojedů…
Sečteno a podtrženo, tahle parta čítající několik desítek lidí od nejmenších po dospělé je přesně sehraná, a navíc v tomto projektu ukázala, že jejich umělecké dovednosti sahají do nejrůznějších koutů. Vedle skupinových tanečních choreografií výborně zpívají, hrají na nejrůznější nástroje, a tomu všemu dokážou dodat energii, která se nedá nadiktovat, ale tryská zevnitř souboru.
PS: Až následně jsem se dozvěděla, že tohle byl vlastně jen dílek z velkého imerzivního projektu v jejich domovské ZUŠ. Tak jen doufám, že se mi snad podaří vidět celé představení V hlavě Džona Lemouna. Tenhle sympatický úlet Tanečního studia Light mě fakt dost baví.
foto: Ivo Mičkal