Chtěl jsem hru zkoumat více psychologicky

9.8.2026

Asi už se vám na to ptali mnohokrát, ale jak jste na tento titul přišel?
Mám vystudovanou režii na JAMU, kde jsem mimo jiné narazil i na tvorbu Maria von Mayenburga. A když jsme hledali nový titul, který bychom s poličským souborem uvedli, tak jsem si na něj vzpomněl s tím, že jsem chtěl najít nějakou hru, která bude aktuální a bude mít témata, která jsou nám všem blízká. Chtěli jsme udělat generační výpověď, zpracovat téma, ke kterému máme sami co říct a které se nás dotýká. A to je právě téma ztráty identity, vytváření umělého obrazu navenek, který vlastně jako ideál nikdy nefunguje. Spíše to pak člověka svazuje a zjišťujeme, že se ztrácí naše osobnost, jedinečnost. A že je třeba vidět hlavně problémy, které se té změny a vytváření ideálního obrazu týkají.

Je zajímavé, že ta hra už je poměrně stará, ale se vzestupem možností umělé inteligence je stále aktuálnější. Těch možností, že vám AI vytvoří idealizovaný portrét, je čím dál tím víc. 
Ano, je to hodně aktuální téma. Když jsme hru četli, sami herci byli velmi překvapeni, že byla napsána v roce 2007, protože vypadá, jako by vznikla rok dva zpátky. 

Když jste zkoušeli, jistě jste si povídali i o tom, jak může vzhled ovlivnit chování člověka a jak ho někdy může i psychicky ničit. 
Ano, i proto jsem hru upravil. Původně je napsaná pro čtyři herce a my jich máme devět, takže to bylo sice částečně z kapacitních důvodů, ale i proto, že jsem tu hru chtěl zkoumat více psychologicky, a ne tolik stylizovaně a groteskně, jak byla původně zpracována. Mým úmyslem bylo více se zaměřit na psychologii jednotlivých postav a na jednotlivé pocity, které prožívají, když najednou každá postava může hrát sama sebe. Nemusíme tolik šlapat do výrazné stylizace, jako když v původní hře jedna herečka hraje obě ženské postavy. Měli jsme k tomu speciální soustředění, kde jsme velmi rozebírali ty postavy zevnitř, herce a jejich osobní zkušenosti, v čem se s postavami ztotožňují nebo se s nimi naopak rozcházejí. Jestli třeba mají ve svém okolí někoho, kdo jim ho připomíná, i roli influencerů v určování současných trendů. Já už se souborem pracuju dlouhodobě a chtěl jsem, aby si prošli detailní analýzou postavy a rozborem, takže si tím prošli hned na začátku zkoušení. 

Připravujete s touhle partou něco nového?
Ano, právě se chystáme k diskusi, co vlastně budeme vybírat. Chtěli bychom pokračovat v podobném ražení, jako byl Ošklivec, v něčem, co je nám tematicky blízké, co je aktuální a čím bychom mohli diváky jak pobavit, tak otevřít nějaká důležitá společenská témata, která se nás dotýkají bez ohledu na věk. Je nám kolem dvaceti třiceti, ale rádi bychom uvedli téma, na které třeba přijdou i starší diváci. 

‌

‌

autor: Jana Soprová / foto: Ivo Mičkal

Divadelní spolek Tyl, Polička

Zpět