Muž s knírkem na psychoanalýze

7.8.2026

Dramatik Miro Gavran je jako mistr her s malým obsazením často vyhledáván – umí totiž velmi jednoduchým a zábavným způsobem vytvořit zajímavou a pro diváky lákavou vztahovou zápletku. V tomto případě navíc propojil jisté známé historické skutečnosti s příběhem „co by kdyby...“ Takový příběh je pak spolehlivým lákadlem jak pro herce (mají co hrát), tak pro diváky (mají se na co dívat). Soubor Refektář se Gavranovy hry Pacient doktora Freuda chopil s chutí a správnou energií. A je-li záležitost ještě lehce eroticky okořeněná, pak je vyhráno.

A tak se na chvíli ocitáme ve Vídni roku 1919 v ordinaci Sigmunda Freuda, kde tento polehává na svém psychoanalytickém kanapi. Do soukromí mu vtrhne muž, který velmi vehementně vyžaduje, aby doktor vyléčil jeho potenciální milenku Kristýnu. Nedaří se jim totiž „to“ a vinna je samozřejmě žena. Typický zastřižený knírek pod nosem nám ovšem okamžitě prozradí, kdo je příchozí, i když se následně sám představí – Adolf Hitler. Samozřejmě ve skutečnosti se Hitler a Freud nesetkali, nacismus ostře vystupoval proti pavědám, jako byla freudovská psychoanalýza. V tomto případě se nejenže tyto dvě postavy setkají, ale ukáže se, že Hitler je pečlivým čtenářem Freudových knih a vlastně i jeho fanouškem.

Jak Freud brzy odhadne, v sexu je ovšem pouze teoretik – což se potvrdí během jeho hypnózy. Celá záležitost se tak nakonec stává zábavným soubojem dvou eg. Problém třicetiletého Hitlera, který je dosud (nepřiznaně) panicem, a proto mu „to“ nejde, je to, že chápe vztah jak s ženami, tak muži jako boj. A v boji musí nutně být vždy vítězem. A pokud není, je silně frustrován. Freud je zase lačný vyšťourat kdejaké intimní tajemství svých pacientů, aby toho posléze mohl využít a s pacienty manipulovat. Jediná normální bytost je tedy žena, jejíž muž zemřel v první válce, ona je dychtivá sexuálního zážitku a dělá vše pro to, aby uspěla. Takto rozvrstvený příběh poskytuje hereckému týmu dostatek crazy situací, v nichž se ovšem může v náznaku projevit i zárodek hrůz, které mohou ze zneuznaného umělce, navíc frustrovaného ze své impotence, logicky v budoucnosti udělat zrůdu.

Herci z Refektáře si s touto situační komedií poradili velmi zručně. Oba muži, Jan Geist v roli Freuda i Lukáš Mejsnar jako Hitler, jsou doslova esencí „freudovství“ a „hitlerovství“, oba jsou do značné míry narcisové a milují své velikášství. A tak mezi nimi probíhá souboj, v němž žena Kristýna Jindřišky Netrestové je vlastně pouhým katalyzátorem. Je patrné, že herci a herečka z Refektáře dokážou využít správnou míru pravděpodobnosti chování a zároveň lehké nadsázky, která baví. I když se děj odehrává výhradně v jednom prostoru, nezůstává u pouhé konverzace na různých úrovních (v hypnóze se na pokyn Freuda Hitler proměňuje v dítě, sedmnáctiletého mladíka i mladého muže s nenávistí ke světu, který mu „ubližuje“), ale mužské duo rozehrává mikrosituace do zábavných scének, na jejichž konci obvykle čeká gag – ten s pomalováním Freudova diplomu je dost lascivní, byť divácky bezpochyby vděčný... Žena sice nemá příliš prostoru k rozehrávání, ale nakonec je to právě ona, kdo vychází ze situace vítězně.



foto: Ivo Mičkal

Divadlo Refektář, TJ Sokol Jinonice, Praha

Divadlo Refektář, TJ Sokol Jinonice, Praha

Divadlo Refektář, TJ Sokol Jinonice, Praha

Zpět