So, THIS is LOVE?

6.8.2026

Divadelný súbor LET pri ZUŠ Ferka Špániho zo Žiliny přivezl na letošní Jiráskův Hronov dráždivě silnou a současně bojácně křehkou výpověď Snívali sa mi ruky tvoje, která pojednává o násilí a sexuálním obtěžování, jež může a nemusí číhat v každém temném koutě. Do tmy doma! Tři herečky, dva mikrofony, pěnové puzzle a tušený, později zhmotněný ring. Jak moc si mají dívky dávat pozor na chlapce? A jsou opravdu všichni muži zlí? To jsou otázky, které se tu spolu metaforicky poperou na základě umně propojených textů od slovenských básnířek přes Charlese Perraulta až po americkou aktivistku. Hlavním stavebním kamenem této sondy jsou pak reálné výpovědi či přiznání žen a dívek. 

Ve zdánlivě nevinné a účelně ironizované atmosféře se nejprve dozvídáme pár praktických rad, co nedělat a čemu se vyvarovat, abychom pak přihlíželi (ne)jedné tísnivé cestě domů z večírku. V noci, kdy jediným zdrojem světla je obrazovka telefonu. Manifestace přežití. Odtud se posléze v citlivém světelném designu započne obnažovat téma predátorství a potenciálního i skutečného násilnictví. Tak sa proste nedá žiť! Násilí není konflikt, protože nejde o rovnocenné strany. Vzniká silná pachuť ze společnosti, která se k problematice neumí postavit čelem, a silně bojovná touha s tím něco udělat. Jasný jako facka. Au! I přes silný apelativní tón ale nejde o jednostranné a zjednodušené obviňování, což vedle absolutní autenticity považuji za jednu z nejsilnějších stránek celého scénického tvaru.

Další takovou stránkou je civilně propracované a uvěřitelné herectví performerek, které se v přesné zkratce vciťují, náznakem prožívají, precizně deklarují, vtělují se do mužů i se z nich znechuceně „vysvlékají“. Napětí by se dalo krájet a pěnové puzzlíky jsou jeden po druhém vytrhávány, aby pomyslně dláždily cestu oněch zrůdností. S tělesností se tu pracuje na vysoké úrovni a celkový tvar je dotažen téměř k dramaturgické dokonalosti. Za zmínku stojí nasazování pytlů, umlčení dívky mužskými kníry a hlasová deformace výpovědí, kdy ženy promlouvají anonymizovaně skrze modifikovaný hlas, jenž by na základě své hloubky mohl připomínat hlas mužský. Tato kombinace a výrazná prokomponovanost motivů pak dodávají upřímným výpovědím a tématu inscenace o to větší sílu. 

Myslíte si, že mají tolerance a porozumění v tomto světě ještě své právoplatné místo? Chceme věřit, že mají. Súbor LET odpověď nenabízí a vlastně ji ani úplně nehledá, spíše odhaluje fenomén, za nějž bychom se měli stydět a který bychom rozhodně neměli tolerovat nebo se před ním schovávat. Je potřeba neúnavně bojovat, protože násilí je zkrátka hajzl.

‌

foto: Ivo Mičkal

DS LET, ZUŠ F. Špániho, Žilina

DS LET, ZUŠ F. Špániho, Žilina

DS LET, ZUŠ F. Špániho, Žilina

Zpět