ŽABA // KŘEST SVATÉHO VLADIMÍRA // BUBLINA V BAŽINĚ

Hlavní hrací prostory

ŽABA

Max, Dramatická školička Svitavy, SKS Svitavy

Max je kluk, který neustále nosí na dramaťák své hračky a vymýšlí s nimi různé etudy. Moc se zajímá o principy animace loutek, ale také o jejich technologie. Jednoho dne se vedoucí souboru Jana rozhodne, že by bylo fajn Maxovo hraní povýšit na hraní. Max přinese žábu, Max zná píseň o žábě, Jana zná povídku o žábě, Max přinese další hračky, nějaké další najdou ve Školičce. A najednou je na světě loutková miniatura, která baví děti i dospělé. Je hravá, bezprostřední, přirozená. Ale zároveň jasně a přehledně strukturovaná. 

Max bravurně střídá role loutkové i „živácké“ se zpěvem. Každá z mikrosituací má svou mikropointu, ale nic nebrání tomu, aby závěrečná pointa vyzněla tak, jak má.

Doporučení z Dětské scény Svitavy, celostátní přehlídky dětského divadla a dětské recitace.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

KŘEST SVATÉHO VLADIMÍRA

Frgál na nitkách, Brno

‌Trojice raných teenagerů (2x osmá třída a jedna druhačka SŠ) z Brna si samostatně bez zbytečného dohledu možných dospělých vedoucích (pravda, všichni pocházejí z výrazných divadelních rodin) nabídla osobitou a aktuální interpretaci nedokončené lyricko-epické básně Karla Havlíčka Borovského.

Doporučení z Dětské scény Svitavy, celostátní přehlídky dětského divadla a dětské recitace.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BUBLINA V BAŽINĚ

Divadlo Vydýcháno, ZUŠ Liberec

Soubor pod vedením Michaely Palaščákové a Lukáše Horáčka se volně inspiroval pohádkou Opravna dětí Alexandry Salmely. Diváci jsou vedeni k tomu, aby postupně odkrývali samotný příběh, který skrývá tajemství. To je jednak v dobře vystavěné struktuře inscenace, kdy se postupně odhaluje skrze subjektivní pohled hlavní hrdinky (bílé kostýmování všech postav, až na ni samotnou) záměna pomyslné opravny dětí za opravnu pračky („už je po záruce“) či nemocniční prostředí (rentgenování kvůli rovnátkům evokuje vylepšení dítěte vložením drátů do těla). Lehce snová práce s koncepty představ a fantazie poté umožňuje i fyzicky zhmotnit dívčinu imaginární kamarádku Mariam (oblečená napůl v bílém, napůl v barevném), s níž se hrdinka snaží uniknout z opravny a po návratu domů se s ní loučí. 

Nominace z Dětské scény Svitavy, celostátní přehlídky dětského divadla a dětské recitace.

‌

‌