97. Jiráskův Hronov 30. 7. –7. 8. 2027

Zázrak

5.8.2026

Pátý sloupek Jana Duchka

Ano, můžete věřit, že určitý druh tance přivolá déšť. V dobách před covidem jsme nicméně měli ještě jakous takous shodu na tom, že fungování okolního světa je vysvětlitelné přírodními zákony. Věda, opřená o cizelovanou metodologii, byla veskrze uznávaným způsobem, který dokázal rozložit a složit příčiny a následky a popsat mechanismy, jak jednotlivé děje fungují. Pokud jste vodu zahřáli na sto stupňů Celsia, vřela, aniž by bylo nutno pronášet zaklínadlo, hodit škrpál přes rameno, dávat ocet za okno. V dobách, kdy nestačil názor, který vám olajkují internetoví roboti, byla věda prostředkem budování sebevědomí. Lidé vybavení určitým typem inteligence mohli na čas vlastnit pravdu, alespoň o sodíku nebo kladce. Svět se dělil na jevy, které už věda vysvětlila, a na ty, které prozatím ne, ale i na ty měla už opční právo.

Přesto (nebo právě proto) nám lidem v civilizovaném světě příčin a následků není vždy dobře. Všichni si občas představujeme, jaké by to bylo mít třeba Arabelin prsten. Internet povídal, že knih o Harrym Potterovi se prodalo téměř půl miliardy výtisků! Před nimi je málem už jen Bible, Korán a Citáty Mao Ce-tunga. Samá literatura, která věří na zázraky. 

Zlatá rybička lusknutím ploutví vyčaruje zlatou cihlu. Přemýšleli jste někdy, jak to udělala? Jestli to zlato někde chybí? Nebo byste třeba chtěli být prezident ČR. Jak by to zařídila? Ovlivnila by vůli milionů voličů? Existuje něco jako fair trade kouzlo, které neobsahuje stopy korýšů a nezpůsobuje motýlí efekt? Co to vlastně znamená, když se do tikajícího strojku elektronů a kvarků švihnou vidle zázraku? Nebo je to tak, že kdesi mezi základními částicemi je nepatrná, neměřitelná vůle, která s eventualitou paranormálna rovnou počítá? Že by existovala zázrakoplazma jako jakási výplňová nehmota velkorysosti, vůlí, viklání, nebo lubrikant, co umožňuje hladší fungování přesné a zorchestrované materie světa?

Udělám inscenaci, která konkrétním způsobem ovlivní prefrontální kortex diváka a skrze hypotalamus a hypofýzu u něj navýší produkci serotoninu a endorfinu o 214,576 %. Vyjdu na jeviště a úžas z mého gesta měřitelný napětím svalů okolo očí bude klesat se čtvercem vzdálenosti. Divné, že? Jako divadelníci nevíme ani, kdo zasedl v sále, zda je unavená, účetní, s manželem, s otravným kouskem šunky z chlebíčku mezi zuby. Nevíme, zda je pán vdovec, zda má Bc. či TBC, jestli se včera odpoledne válel či válčil. Nevíme nic. Proto na herce pliveme (nejste-li kritik, tak pouze před špílem), zlomvazujeme, kopeme je do zadku. My totiž víme, že v divadle je zázrak naprostá podmínka fungování.

V jednom reelsku herec Dušan Vitázek pronáší zhruba toto: „Divadlo není, když pleteš z h… bič. To stavíš z h… Boeing 737. A on fakt letí!“ Má drahá kolegyně Jana Lánská, která se zabývá právem veřejných zakázek, zase říkává, že jednou napíše akademickou práci s názvem Význam modlitby v zadávacím řízení. Pamatujte, to není naivní víra ani pověrčivost. To je pokorné uznání složitosti světa, v němž se chystáme provést nedozírnou akci.


foto: Ivo Mičkal

Zpět